Hackney Diamonds: Rolling Stones se vrací v životní formě

Datum vydání alba Hackney Diamonds

Album Hackney Diamonds od Rolling Stones konečně spatřilo světlo světa 20. října 2025. Osmnáct let jsme čekali na nové originální skladby od téhle legendární party - a stálo to za to! Když Mick, Keith a Ronnie v londýnském Hackney Empire pokecali s Jimmym Fallonem o novém albu, bylo jasné, že tohle bude pecka.

Kluci to načasovali fakt chytře. Před Vánoci jdou desky na dračku a navíc potřebovali doladit všechny detaily. Nahráváním v Electric Lady Studios v New Yorku a Henson Recording Studios v Los Angeles strávili spoustu času, aby to bylo přesně podle jejich představ.

První ochutnávka přišla 6. září s písní Angry - a to byl teprve začátek! Stones to celé pojali jako takovou detektivku. Tajemné inzeráty v londýnských novinách, záhadné billboardy po celém světě... Fanoušci byli jak na trní a hudební kritici spekulovali, co se na ně vlastně chystá.

Je v tom i kus nostalgie a smutku. Charlie Watts, jejich věrný bubeník, který odešel v srpnu 2021, stihl nahrát ještě dvě skladby. Jeho nástupce Steve Jordan pak citlivě navázal na jeho odkaz ve zbytku alba.

Hackney Diamonds dostalo pořádnou podporu - vinyly, cédéčka i digitál, vybrat si mohl každý. Skalní fanoušci si mohli už od září předobjednat speciální edice s všemožnými bonusy a sběratelskými poklady.

Kapela to podpořila i živými akcemi, třeba překvapivým koncertem v klubu Racket v New Yorku. A šušká se, že v roce 2025 by mohlo přijít turné - timing vydání alba tomu rozhodně nahrává.

Ten magický pátek 20. října 2025 spousta obchodů s muzikou otevřela už o půlnoci. Připomnělo to zlaté časy, kdy se na nové desky stávaly fronty - v dnešní době streamování docela milý návrat ke kořenům, co říkáte?

První studiové album po 18 letech

Po nekonečně dlouhém čekání nám The Rolling Stones nadělili novou hudební bombu - Hackney Diamonds. Říkáte si, že už to není, co to bývalo? Tak to vás možná překvapí.

Kluci se rozhodli nahrávat, kde se dalo - od New Yorku až po Londýn. Za mixákem seděl borec Andrew Watt, který do toho dal všechno. A aby toho nebylo málo, pozvali si na pomoc pár kamarádů z branže. Představte si třeba Lady Gagu řádící s legendárním Steviem Wonderem v jedný písničce! To prostě musíte slyšet.

Je to trochu jako když listujete starým fotoalbem - najdete tam i poslední nahrávky Charlieho Wattse, než nás navždy opustil. Za bicí pak skočil Steve Jordan, kterej to zvládá na jedničku.

Víte, co jsou to vlastně ty Hackney Diamonds? V londýnský mluvě to znamená střepy po vloupačce - docela trefný, co? Tohle album je jako pořádnej rockerskej drahokam, kterej se třpytí na všechny strany.

Tohle není žádnej unavenej comeback - je to pořádná nálož rock'n'rollu, jak ho máme rádi, ale v novým kabátě. Když slyšíte Micka zpívat Angry nebo Depending on You, máte pocit, že těm chlapům je pořád pětadvacet.

Představte si, že Mick Jagger v osmdesáti letech řve do mikrofonu s takovou energií, že by mu ji mohli závidět i o polovinu mladší zpěváci. Keith s Ronniem pak předvádějí na kytary svoje obvyklý kouzla.

Tohle album je jako když si dáte starý dobrý whisky v moderním baru - klasika v novým hávu. Stones prostě dokázali, že rock'n'roll nikdy neumírá, jen zraje jak víno.

Hackney Diamonds je důkazem, že i po šedesáti letech může kapela znít svěže a přinášet novou energii do světa rocku. Album je jako drahokam, který se třpytí v ulicích Londýna.

Kristýna Novotná

Seznam skladeb a délka alba

Hackney Diamonds, nejnovější klenot od Stones, je přesně tím, co jsme od nich čekali - pořádná dávka rock'n'rollu v moderním hávu. Představte si, že sedíte v autě a pustíte si úvodní Angry - okamžitě vás pohltí ten nezaměnitelný zvuk, který vás provází už desítky let.

Když se zaposloucháte do Get Close, uslyšíte, jak kluci dokazují, že ani po šedesáti letech neztratili šťávu. A pak přijde Bite My Head Off s Paulem McCartneym na basu - to je teprve jízda! Však si to poslechněte sami, jak to spolu s Mickem a Keithem rozjeli.

Sweet Sounds of Heaven je kapitola sama pro sebe. Sedm minut čisté magie, kde Lady Gaga s Mickem předvádějí, jak má vypadat pořádný duet, a Stevie Wonder jim k tomu čaruje na klavír. To není jen písnička, to je celý příběh.

A pak je tu ta emotivní část - Live by the Sword s posledním bubenickým výkonem Charlieho Wattse. Když to slyšíte, běhá vám mráz po zádech. Keith si střihl hlavní zpěv v Tell Me Straight, což je vždycky událost, a celé to završuje Rolling Stone Blues - návrat ke kořenům, odkud to všechno začalo.

Deluxe edice přihazuje živáky z Hyde Parku, a když slyšíte tu energii z Jumpin' Jack Flash naživo, pochopíte, proč jsou Stones pořád na vrcholu. Producenti Andrew Watt a Don Was odvedli parádní práci - zvuk je svěží, moderní, ale pořád je to ta kapela, kterou všichni zbožňujeme.

Producent Andrew Watt a nahrávací studia

Nové album Rolling Stones Hackney Diamonds je opravdový klenot, za kterým stojí génius současné produkce Andrew Watt. Znáte ten pocit, když slyšíte něco důvěrně známého, ale přesto svěžího? Přesně tak tahle deska působí.

V legendárních Henson Recording Studios v Los Angeles se odehrávala většina magických momentů. Představte si tu atmosféru - celá kapela společně v jedné místnosti, jako za starých časů. Žádné sterilní nahrávání po částech, ale ryzí energie, která z nahrávek přímo sálá.

Watt dokázal něco unikátního - spojil starý dobrý rock'n'roll s moderním zvukem. Používal vintage zesilovače, co pamatují zlatou éru rocku, ale nebál se sáhnout i po nejnovějších technologiích. Je to jako když smícháte babičcin osvědčený recept s moderními kuchařskými postupy - výsledek vás prostě dostane.

Klíčem k úspěchu bylo nahrávání celé kapely najednou. V době, kdy většina muzikantů nahrává každý part zvlášť, je to skoro revoluční přístup. Ale právě tohle dodalo albu tu správnou šťávu a autenticitu.

Postprodukce byla samostatnou kapitolou. V newyorském Sterling Sound dostal zvuk poslední broušení - jako když šperkař cizeluje drahokam. Každý nástroj má v mixu své místo, nic nepřebíjí, nic nechybí.

Výsledkem je deska, co zní moderně, ale neztrácí duši Stones. Je to jako když potkáte starého kámoše v novém kabátě - pořád je to on, jen v lepší formě.

Hostující umělci včetně Paula McCartneyho

Nové album Hackney Diamonds nám servíruje pořádnou porci hvězdné sestavy. Jen si to představte - Paul McCartney brnká na basu v Bite My Head Off! To není jen tak ledajaká spolupráce, je to přímo historický moment, kdy Beatle nahrává se Stones. Kdo by si to byl kdy pomyslel?

A to není všechno. Lady Gaga rozpoutala své vokální kouzlo ve Sweet Sounds of Heaven, kde si to rozdává v duetu s Mickem Jaggerem. A když k tomu přidáte ještě klavírní majstrštyk Stevieho Wondera, máte dokonalou hudební lahůdku.

Nechybí ani Elton John, který roztančil klavírní křídlo hned ve dvou skladbách - Get Close a Live By The Sword. Jeho nezaměnitelný styl přímo srostl se zvukem Stones. A když se k tomu přidá návrat Billa Wymana, starého basáka Stones, nostalgické slzy dojetí nejsou daleko.

Za bicími sedí Steve Jordan, který nastoupil po nezapomenutelném Charliem Wattsovi. Jordan sice přináší svůj vlastní šmrnc, ale zároveň ctí Wattsův odkaz. Dokonce na několika skladbách uslyšíte i původní Charlieho nahrávky z doby před jeho odchodem.

Producent Andrew Watt odvedl parádní práci - propojil klasický zvuk Stones s moderním soundem, aniž by ztratil to, co dělá Stones Stones. Sám přiložil ruku k dílu a zahrál na několik nástrojů.

Sydney Rae White pak celou tu parádu okořenila svými vokály, které se báječně proplétají s Jaggerovým charakteristickým hlasem. Tohle album prostě dokazuje, že Stones ani po šedesátce nezrezivěli a pořád umí překvapit.

Singl Angry a jeho videoklip

První singl z alba Hackney Diamonds s názvem Angry přiletěl jako blesk z čistého nebe začátkem září 2025. Tahle pecka má všechno, co od Stones čekáte - nezaměnitelný Richardsův kytarový riff i Jaggerův hlas, co vám vleze pod kůži. A o čem že to je? No přece o vztahových průšvizích a naštvanosti, jak už to Stones umí podat s tím svým typickým úšklebkem.

Video k písničce je paráda sama o sobě. Režíroval ho machr Francois Rousselet a hlavní roli v něm dostala Sydney Sweeney, ta kočka z Euphorie. Představte si ji, jak se prohání v kábriku po LA a všude kolem na billboardech běží záběry Stones z různých dob. Je to jako časová capsle - minulost a současnost v jednom balení.

Producent Andrew Watt odvedl fakt dobrou práci. Keith vytáhl svýho starýho dobrýho Telecastera z padesátek, Ronnie přidal ty svoje slidovky a Steve Jordan na bicích? Ten prostě ukázal, že umí zastoupit Charlieho s respektem a přitom si to sedlo.

Že jsou Stones po šedesáti letech pořád ve formě? Stačí si poslechnout Angry. Vyletěla na vrchol hitparád jak raketa a kritici jen uznale pokyvovali hlavama. Mick to trefil, když říkal, že tahle písnička je přesně to, o čem jejich nový album je.

A ještě něco - víte, že při nahrávání se tam ochomýtal i Paul McCartney? Na týhle skladbě sice nehraje, ale na albu ho uslyšíte. A ten klip? Miliony lidí na YouTube nemůžou být vedle. Rousselet to pojal jako poklonu starýmu Hollywoodu a Sydney? Ta nemohla uvěřit svýmu štěstí, že může být součástí týhle legendární party.

Reakce hudebních kritiků na album

Legendární Stouni nám po letech servírují pořádnou porci rock'n'rollu! Jejich nové album Hackney Diamonds způsobilo v hudebním světě hotové zemětřesení - a není divu. Však taky na něj fanoušci čekali osmnáct let.

Když si pustíte úvodní song Angry, okamžitě poznáte, že tahle parta dědků to pořád umí pořádně rozbalit. Mick s Keithem dokázali, že jejich společná chemie funguje stejně dobře jako za starých časů. A to nemluvím o tom, jak skvěle do toho zapadli hosté - Lady Gaga ve Sweet Sounds of Heaven zpívá, jako by byla členkou kapely odjakživa.

Zvuk je přesně takový, jaký od Stones čekáte - syrovej, špinavej, ale přitom dokonale současnej. Producent Andrew Watt odvedl parádní práci. Není to žádná přeslazená popová kaše, ale poctivej rock s pořádnejma kytarama a bezvadnou rytmikou.

Dojemný rozměr celýmu albu dodávají poslední nahrávky Charlieho Wattse. Je to jako kdyby nám z nebe posílal vzkaz, že kapela jede dál přesně tak, jak má. Skladby jako Depending on You nebo Live by the Sword ukazují, že Stouni umí být i citliví, když chtějí.

Kritici po celým světě jsou z alba úplně vedle. Rolling Stone jim dal plný počet hvězdiček, The Guardian mluví o nejlepší desce za posledních čtyřicet let. A víte co? Mají pravdu. Tohle není žádnej comeback vysloužilých rockerů - je to důkaz, že rock'n'roll je nesmrtelnej.

Hosté jako Paul McCartney nebo Elton John desce dodávají extra šťávu, ale hlavní hvězdy jsou pořád Mick s Keithem. Text písniček je osobní, současnej a upřímnej. Stouni prostě dokázali, že i v jednaosmdesáti se dá natočit deska, která má koule.

Umístění alba v hudebních žebříčcích

Hackney Diamonds od Stounů znovu dobývá svět! Kdo by to byl řekl, že tihle rockoví veteráni dokážou i po šedesáti letech pořádně zatopit hudebním žebříčkům. V rodné Británii vystřelili rovnou na první místo a zapsali se do historie jako jediná kapela, která má number-one alba v sedmi dekádách - to je něco, co?

Za velkou louží v Americe to vystřelili na třetí flek, což není vůbec špatný - skoro sto tisíc prodaných desek jen za první týden! Němci a Francouzi jim taky složili poklonu - v obou zemích se Stones vyšplhali až na vrchol.

A co u nás doma? V Česku se kluci usadili na první příčce a ne a ne se hnout. Fanoušci od teenagerů po dědečky si album zamilovali. Je fascinující, jak tahle parta dokáže spojit generace - od těch, co pamatují jejich začátky, až po mladé, co je objevují teprve teď.

Úspěch Hackney Diamonds je prostě fenomenální. Top 10 ve čtyřiceti zemích? Platinové desky padají jak hrušky ze stromu. A to všechno s prvním autorským materiálem po osmnácti letech! Asi není pochyb, že tahle parta dědků s neutuchající energií pořád ví, jak na to. Jagger, Richards a spol. zkrátka dokazují, že rock'n'roll je nesmrtelný.

Poslední album s bubeníkem Charlie Wattsem

Album Hackney Diamonds představuje poslední nahrávku s legendárním bubeníkem Charlie Wattsem, který nás opustil v srpnu 2021. Za bicími strávil neuvěřitelných 58 let a ještě před odchodem stihl nahrát dva songy - Live By The Sword a Mess It Up. Ten jeho nezaměnitelný styl, co všichni tak dobře známe, z nich přímo sálá.

Za bicí pak sedl Steve Jordan, kterého si Charlie sám vybral jako svého nástupce, když už věděl, že turné 2021 nedá. Však ho taky dobře znal - léta spolu spolupracovali a byli kámoši. Díky tomu má celé album tak nějak zvláštní náboj, jako by spojovalo staré časy s těmi novými.

Ty dvě písničky s Charlieho bicími jsou vlastně takovým posledním ahoj. Mick říkal, že když je nahrávali, všichni byli dost naměkko. Keith se dokonce přiznal, že při mixování párkrát zaslzel, když slyšel ten Charlieho typický groove.

V Live By The Sword si dokonce střihl basu Bill Wyman, takže se původní rytmika Stones zase na chvíli sešla. Producent Andrew Watt si dal záležet, aby Charlieho bicí zněly přesně tak, jak mají, a přitom hezky zapadly do celkového zvuku.

Charlie byl prostě pan Bubeník - precizní jako hodinky a s tím svým jazzovým feelingem, co do rocku Stones přinesl něco úplně nového. I na těhle posledních nahrávkách je poznat, proč byl pro zvuk kapely tak zásadní. Ten jeho timing a cit pro dynamiku, to se prostě nedá okopírovat.

Jordan odvádí na zbytku desky skvělou práci a drží Charlieho odkaz při životě, ale ty původní stopy, to je jiná liga. Je to poslední šance slyšet nové nahrávky s bubeníkem, který půl století udával tep největší rockové kapely světa. Tohle album není jen další deska Stones - je to pocta Charliemu a krásná tečka za jednou velkou érou rocku.

Význam názvu Hackney Diamonds

Hackney Diamonds - to není jen tak ledajaký název pro novou desku Rolling Stones. Když se projdete po východním Londýně, zvlášť po čtvrti Hackney, možná uslyšíte místní mluvit o hackney diamonds - těch třpytivých střepech z rozbitých výloh a zastávek, co se po večerních výtržnostech lesknou na chodnících jako pravé diamanty.

Tohle drsné pojmenování sedí Stones jako ulitý. Vždyť kdo jiný by si vybral název, co v sobě mísí pouliční život s nádechem dekadence? Mick s Keithem to přesně vystihli - je v tom ta syrová energie jejich muziky, co jim koluje v žilách už od začátků v londýnských klubech.

A jak typické pro Stones - než název oficiálně vypustili do světa, rozjeli parádní mystifikaci. Přímo v Hackney se objevila falešná reklama na sklenářství s jejich legendárním logem. To byste nevěřili, jaké pozdvižení to mezi fanoušky způsobilo!

Londýn je pro Stones jako druhá kůže. Od roku 1962, kdy to všechno začalo, až dodneška. V názvu alba se zrcadlí přesně to, co kapela vždycky byla - mix drsného pouličního života a noblesní vytříbenosti. Don Was, jejich producent, to nemohl vystihnout líp.

Hackney Diamonds je jako most mezi minulostí a současností. Stejně jako ty střepy na chodníku odráží světlo z různých úhlů, i tohle album míchá klasický zvuk Stones s moderními prvky. Je to jako když si dáte starý dobrý whisky s něčím novým - prostě to funguje.

Ta symbolika rozbitého skla perfektně sedí na kapelu, která celý život bourá hudební konvence. A není náhoda, že se vrací k názvu z východního Londýna - tam to všechno začalo a tam se ten kruh symbolicky uzavírá.