Jak správně podat výpověď a neudělat přitom zásadní chyby

Zákonné způsoby ukončení pracovního poměru

Jak vlastně ukončit práci a neudělat při tom chybu? Pojďme si to vysvětlit jednoduše a prakticky.

Máme čtyři hlavní způsoby, jak se rozloučit s prací - dohodu, výpověď, okamžité zrušení a ukončení ve zkušebce. Každý z nich má svá pravidla, která musíme dodržet.

Nejjednodušší cesta je dohoda. Je to jako když si s šéfem podáte ruku a řeknete bylo to fajn, ale končíme. Důležité je mít všechno černé na bílém - datum odchodu musí být jasně napsané a oba dostanete jednu kopii. Důvod uvádět nemusíte, ale když o to požádáte, šéf vám ho tam musí napsat.

Když dáváte výpověď vy, můžete odejít z jakéhokoliv důvodu - třeba proto, že jste našli lepší práci nebo se chcete věnovat rodině. Šéf to má složitější - musí mít pádný důvod, který najde v zákoníku práce. Ať už výpověď dává kdokoliv, musí být na papíře a druhá strana ji musí dostat do ruky. Pak začíná běžet dvouměsíční výpovědní doba.

Když vám dává výpověď zaměstnavatel, musí přesně popsat proč - nemůže jen tak napsat nějak nám to neklape. Může to být třeba kvůli rušení pozice, vašemu zdravotnímu stavu nebo porušování pravidel. Někdy vám dokonce musí nabídnout jinou práci.

Okamžitý vyhazov? Ten přichází v úvahu jen při opravdu závažných průšvizích. Třeba když zaměstnanec něco ukradne nebo šéf dva měsíce neposílá výplatu. To jsou pak věci tak vážné, že nikdo nemusí čekat na výpovědní dobu.

Ve zkušební době může kdokoliv říct končím prakticky ze dne na den. Slušnost ale velí dát vědět aspoň tři dny dopředu. Jediné omezení je, že vás nemůžou vyhodit během prvních dvou týdnů nemoci.

Na konci vždycky dostanete papír na pracák - zápočtový list. A když požádáte, musí vám šéf napsat i posudek o tom, jak jste pracovali.

Náležitosti písemné výpovědi ze strany zaměstnance

Když se rozhodnete dát v práci výpověď, je potřeba to udělat správně a podle zákona. Výpověď musí být vždy písemná - ústní domluva nebo obyčejný email nestačí. Je to podobné jako když podepisujete nájemní smlouvu - všechno musí být černé na bílém.

Do výpovědi napište všechny důležité údaje o sobě a firmě - název společnosti, IČO, adresu, a samozřejmě vaše jméno, datum narození a kde bydlíte. Jasně napište, že chcete skončit pracovní poměr. Nemusíte vysvětlovat proč odcházíte, ale můžete to tam klidně zmínit, pokud chcete.

Nezapomeňte na výpovědní dobu. Ta začíná běžet od prvního dne následujícího měsíce a trvá obvykle dva měsíce. Takže když dáte výpověď třeba 15. března, poslední den v práci budete mít 31. května. Tohle datum si dobře hlídejte a napište ho do výpovědi.

Jak výpověď předat? Nejlepší je osobně - zajděte za nadřízeným nebo na personální a nechte si potvrdit kopii. Nebo pošlete doporučený dopis s dodejkou, ať máte jistotu, že se výpověď neztratí.

Myslete taky na to, že budete muset předat svou práci kolegům. Připravte si všechny dokumenty, hesla a rozpracované úkoly. Je fajn tohle zmínit i ve výpovědi - ukážete tím, že jste profesionál a odcházíte se ctí.

Nakonec nezapomeňte na datum a vlastnoruční podpis. Udělejte si kopii pro sebe a originál dejte zaměstnavateli. Nikdy nevíte, kdy se vám může hodit důkaz o tom, kdy a jak jste výpověď podali.

Výpovědní důvody ze strany zaměstnavatele

Ukončení pracovního poměru není nikdy příjemná záležitost, ale pojďme si vysvětlit, kdy k němu může dojít. Zaměstnavatel nemůže dát výpověď jen tak - musí mít pádný důvod, který je jasně daný zákonem.

Nejčastěji se setkáváme s propouštěním kvůli organizačním změnám. Představte si třeba situaci, kdy firma přesouvá výrobu do jiného města nebo když nový software nahradí práci několika zaměstnanců. V takových případech může být i dlouholetý pracovník najednou nadbytečný.

Zdraví je další důležitý faktor. Když člověk nemůže vykonávat svou práci kvůli pracovnímu úrazu nebo nemoci z povolání, je to složitá situace pro všechny. Zaměstnavatel musí mít ale vždy potvrzení od lékaře - nemůže se rozhodnout jen na základě vlastního úsudku.

Co se týče porušování pracovních povinností, tady je to jasné. Když někdo opakovaně chodí pozdě, ignoruje bezpečnostní předpisy nebo třeba přijde do práce pod vlivem alkoholu, nemůže se divit, že dostane výpověď. Ale pozor - i tady platí určitá pravidla. U méně závažných přešlapů musí nejdřív přijít písemné varování.

Zajímavá je situace kolem neschopnosti vykonávat práci. Představte si třeba řidiče, který přijde o řidičák, nebo účetní, která nezvládá přechod na nový účetní systém. V takových případech má zaměstnavatel právo pracovní poměr ukončit, ale musí dát zaměstnanci šanci na zlepšení.

A nakonec je tu porušení pravidel během nemocenské. Když vás doktor napíše na neschopenku a vy místo léčení odjedete na dovolenou nebo vás někdo vidí na fotbalovém zápase, může to být důvod k výpovědi.

Délka výpovědní doby a její počítání

Výpovědní doba není jen suchý právní pojem - je to období, které dává oběma stranám čas se připravit na změnu. Minimálně dva měsíce musí uplynout od chvíle, kdy jedna strana předá výpověď té druhé. Prodloužit? Ano, když se obě strany domluví. Zkrátit? To bohužel nejde.

Způsob výpovědi	Výpovědní doba	Písemná forma	Doručení
Ze strany zaměstnance	2 měsíce	Povinná	Osobně nebo poštou
Ze strany zaměstnavatele	2 měsíce	Povinná	Osobně nebo poštou
Dohoda	Okamžitě	Povinná	Osobně
Ve zkušební době	3 dny	Povinná	Osobně nebo poštou

Představte si, že dostanete výpověď třeba uprostřed března. Výpovědní doba začne tikat prvního dubna a skončí poslední květnový den. I kdybyste dostali výpověď třeba 31. března, stejně se to rozběhne až od dubna. Tak to prostě funguje.

Někdy se můžete s šéfem dohodnout na delší výpovědní době. Musí to být černé na bílém - třeba v pracovní smlouvě nebo jejím dodatku. Tři měsíce, čtyři, klidně i víc. Jen pozor - co platí pro jednoho, musí platit i pro druhého.

Složitější je to při hromadném propouštění. To se musí nejdřív nahlásit na Úřad práce a pak ještě počkat měsíc, než můžou lidé skutečně odejít. Pokud vám to nevadí, můžete odejít i dřív - stačí říct, že na tom měsíci navíc netrváte.

Co když během výpovědní doby onemocníte nebo jste třeba na mateřské? Doba běží dál, neprodlužuje se. Jiná situace nastává v takzvané ochranné době - to když vás chrání zákon před výpovědí.

Poslední den v práci může připadnout klidně i na víkend nebo svátek. Prostě kdy to vyjde, tak to vyjde - tady se nic neposouvá. A kdyby vás šéf poslal domů dřív, než výpovědní doba skončí? Musí vám to zaplatit, jako byste normálně chodili do práce.

Zákaz výpovědi v ochranné době

Ochranná doba v pracovním právu je něco, co nás může v životě pěkně podržet, když se ocitneme v těžké situaci. Představte si, že onemocníte nebo čekáte miminko - přesně v takových chvílích vás zákon chrání před výpovědí.

Život někdy přináší nečekané zvraty. Když vás skolí nemoc nebo úraz (pokud si to ovšem nezpůsobíte sami třeba pod vlivem alkoholu), zaměstnavatel vám nemůže dát padáka. Stejná ochrana platí pro nastávající maminky, rodiče na mateřské či rodičovské dovolené, nebo když musíte narukovat na vojenské cvičení.

Co je zvlášť důležité vědět? Výpověď daná během ochranné doby je absolutně neplatná. A to i kdyby váš šéf nevěděl, že se v takové době nacházíte. Dokonce i když dostanete výpověď těsně před začátkem ochranné doby, výpovědní lhůta se automaticky prodlouží.

Existují ale situace, kdy ochranná doba neplatí. Třeba když firma končí nebo se stěhuje jinam. To dává smysl, že? Vždyť když zaměstnavatel zavře krám, těžko může někoho dál zaměstnávat.

Pamatujte si, že jako zaměstnanec můžete dát výpověď kdykoliv - ochranná doba se vztahuje jen na výpovědi ze strany zaměstnavatele. A když už by vám náhodou někdo dal výpověď v době, kdy jste chráněni, máte dva měsíce na to, abyste se obrátili na soud.

Pro zaměstnavatele je klíčové všechno pečlivě dokumentovat a v nejasných případech se raději poradit s právníkem. Jeden chybný krok může znamenat spoustu nepříjemností pro všechny zúčastněné.

Když odcházíš z práce, nezavírej za sebou dveře příliš hlasitě, možná se budeš chtít jednou vrátit

Radek Procházka

Odstupné při ukončení pracovního poměru

Když přijdete o práci, může vám náležet finanční pomoc ve formě odstupného. Nejčastěji dostanete odstupné, pokud vám dá výpověď zaměstnavatel třeba kvůli reorganizaci nebo rušení pracovního místa. Kolik peněz vlastně můžete dostat?

Představte si, že jste v práci teprve půl roku - v takovém případě máte nárok na jeden měsíční plat. Pracujete už rok a půl? Pak dostanete dvojnásobek. A pokud jste ve firmě minimálně dva roky, náleží vám dokonce trojnásobek vašeho průměrného výdělku. Někteří zaměstnavatelé jsou dokonce štědřejší a v podnikových směrnicích nabízejí víc.

Specifická situace nastává při zdravotních problémech. Když se vám stane pracovní úraz nebo onemocníte kvůli práci tak, že už nemůžete dál pracovat, máte nárok minimálně na dvanáctinásobek platu. Je to logické - zaměstnavatel přece musí převzít odpovědnost, když kvůli práci u něj přijdete o zdraví.

Peníze byste měli dostat s nejbližší výplatou po odchodu z práce. Můžete se ale se zaměstnavatelem domluvit i jinak - třeba na postupném vyplácení, což se v praxi běžně děje.

Pozor ale - odstupné nedostanete automaticky při každém odchodu z práce. Když dáte výpověď sami nebo dostanete padáka kvůli porušení pracovních povinností, na odstupné zapomeňte.

A ještě jedna důležitá věc - kdybyste se náhodou vrátili k původnímu zaměstnavateli dřív, než vyprší doba odpovídající výši odstupného, budete muset část peněz vrátit. Je to proto, aby systém někdo nezneužíval - odstupné má přece pomoct překlenout těžké období, než si najdete novou práci.

Neplatné rozvázání pracovního poměru

Když se řekne neplatné rozvázání pracovního poměru, většina z nás si vybaví nepříjemnou situaci plnou stresu a nejistoty. Každý zaměstnanec i zaměstnavatel má právo bránit se u soudu, pokud si myslí, že došlo k neplatnému ukončení pracovního poměru. Pozor ale na čas - máte na to jen dva měsíce od plánovaného konce!

Představte si situaci: dostanete výpověď jen ústně nebo vám ji šéf pošle esemskou. To prostě nejde! Výpověď musí být vždycky na papíře a doručená přímo do vašich rukou. Stejně tak, když dáváte výpověď vy - taky musí být písemně, i když nemusíte vysvětlovat proč.

Myslíte si, že vaše výpověď není platná? Běžte za šéfem co nejdřív a dejte mu písemně vědět, že chcete dál pracovat. Máte pak nárok na výplatu, jako byste normálně chodili do práce. A to až do doby, než se situace vyřeší.

Zajímavé je, že když dojde na soud, musí platnost výpovědi dokázat ten, kdo ji dal. Takže když vás vyhodí šéf, je to na něm. Soudce pak kontroluje nejen razítka a podpisy, ale i to, jestli byl skutečný důvod k výpovědi.

Pro zaměstnavatele je proto životně důležité mít všechno perfektně zdokumentované. Každé napomenutí, každé hodnocení, každou organizační změnu. Bez těchto papírů může být soudní spor předem prohraný.

A co může špatná výpověď stát? Pro firmu to může být pořádná pecka do rozpočtu. Nejen že musí zaplatit ušlou mzdu, ale k tomu ještě soudní výlohy a případné další škody. Proto je lepší si vše pořádně rozmyslet a případně se poradit s právníkem, než udělat ukvapené rozhodnutí.

Povinnosti zaměstnavatele při ukončení pracovního poměru

Když vám končí práce, zaměstnavatel musí splnit různý povinnosti - podobně jako když máte prošlý řidičský průkaz, i tady jsou jasný pravidla. Nejdůležitější je dostat zápočtový list, bez kterého jste v háji stejně jako s prošlým řidičským průkazem. Tenhle papír musí obsahovat všechno podle zákona - jak dlouho jste dřeli, co jste dělali, jakou máte kvalifikaci a kolik hodin jste odpracovali. Je to zásadní kvůli důchodu, podobně jako když řešíte prošlý řidičský průkaz, i tady potřebujete mít všechno správně na papíře, jinak máte problém.

Zaměstnavatel je rovněž povinen provést závěrečné vyúčtování mzdy a všech souvisejících nároků. To zahrnuje výpočet a vyplacení odstupného, pokud na něj má zaměstnanec nárok, proplacení nevyčerpané dovolené a vypořádání všech dalších finančních závazků. Veškeré finanční vypořádání musí proběhnout v nejbližším výplatním termínu po skončení pracovního poměru, pokud se obě strany nedohodnou jinak.

Na žádost zaměstnance musí zaměstnavatel vystavit pracovní posudek, který hodnotí jeho pracovní činnost, kvalifikaci, schopnosti a další skutečnosti související s výkonem práce. Tento posudek musí být vydán do 15 dnů od požádání, nejdříve však může být vystaven dva měsíce před skončením pracovního poměru. Zaměstnavatel je v posudku vázán skutečnostmi, které může objektivně hodnotit a doložit.

V případě rozvázání pracovního poměru výpovědí musí zaměstnavatel dodržet zákonnou výpovědní dobu, která činí nejméně dva měsíce. Během této doby je povinen přidělovat zaměstnanci práci podle pracovní smlouvy a hradit mu mzdu. Zaměstnavatel musí také umožnit zaměstnanci čerpání pracovního volna k hledání nového zaměstnání v rozsahu nejvýše jeden půlden v týdnu po dobu výpovědní doby.

Když řešíte, kolik stoji zivnost a zvažujete přechod na podnikání, je dobré znát i pravidla ukončení zaměstnání. Specifickou povinností zaměstnavatele je dát vědět odborům, pokud u něj fungují. V některých případech dokonce potřebujete jejich souhlas, než můžete dát někomu padáka. No a jestli vás zajímá, kolik stoji zivnost v roce 2024, tak to je taky důležitá informace při plánování změny. Mimochodem, když se propouští víc lidí najednou, musí se o tom dát vědět i na úřad práce. Je fakt dobré vědět kolik stoji zivnost a všechny tyhle souvislosti, než se do něčeho pustíte.

Důležitou administrativní povinností je odhlášení zaměstnance ze zdravotního pojištění a sociálního zabezpečení, které musí být provedeno do osmi dnů od skončení pracovního poměru. Zaměstnavatel musí také vystavit potvrzení pro úřad práce o průměrném výdělku a dalších skutečnostech rozhodných pro případné přiznání podpory v nezaměstnanosti.

V případě pracovního úrazu nebo nemoci z povolání má zaměstnavatel povinnost uchovat veškerou dokumentaci související s těmito událostmi i po skončení pracovního poměru. Musí také zajistit předání osobních údajů a dokumentů zaměstnance v souladu s předpisy o ochraně osobních údajů a archivovat dokumenty podle příslušných právních předpisů.

Pracovní posudek a potvrzení o zaměstnání

V souvislosti s ukončením pracovního poměru má zaměstnavatel zákonnou povinnost vydat zaměstnanci dva důležité dokumenty - pracovní posudek a potvrzení o zaměstnání. Zatímco potvrzení o zaměstnání musí zaměstnavatel vydat vždy, pracovní posudek pouze na základě žádosti zaměstnance. Pracovní posudek obsahuje hodnocení práce zaměstnance, jeho kvalifikace a schopností souvisejících s výkonem práce. Zaměstnavatel je povinen vydat tento posudek do 15 dnů od požádání, není však povinen jej vydat dříve než dva měsíce před skončením pracovního poměru.

Potvrzení o zaměstnání, často označované jako zápočtový list, je naprosto zásadní dokument, bez kterého se zaměstnanec neobejde při nástupu do nového zaměstnání. Obsahuje informace o zaměstnání, druhu konaných prací, dosažené kvalifikaci, odpracované době a důvodu ukončení pracovního poměru. Důležitou součástí jsou také údaje o případných srážkách ze mzdy, závazcích zaměstnance či o započitatelné době zaměstnání.

Zaměstnavatel musí v pracovním posudku uvádět pouze pravdivé informace a hodnocení musí být objektivní. Pokud zaměstnanec nesouhlasí s obsahem pracovního posudku, může se domáhat jeho úpravy u soudu. Soud může zaměstnavateli nařídit přiměřenou úpravu posudku. Je důležité si uvědomit, že pracovní posudek může významně ovlivnit budoucí pracovní příležitosti zaměstnance, proto by měl být vypracován s náležitou péčí a profesionalitou.

V případě, že zaměstnavatel odmítá vydat potvrzení o zaměstnání, dopouští se přestupku, za který mu hrozí pokuta až do výše 300 000 Kč. Zaměstnanec má v takovém případě právo obrátit se na inspektorát práce, který může zahájit kontrolu u zaměstnavatele. Nevydání potvrzení o zaměstnání může zaměstnanci způsobit značné problémy, protože bez něj nemůže nastoupit do nového zaměstnání a může mu být odepřeno přiznání podpory v nezaměstnanosti.

Pracovní posudek může obsahovat i hodnocení osobních vlastností zaměstnance, ale pouze v souvislosti s výkonem práce. Zaměstnavatel by se měl vyvarovat subjektivních soudů a osobních antipatií. Hodnocení by mělo být založeno na konkrétních faktech a pracovních výsledcích. V posudku lze zmínit například spolehlivost, iniciativu, schopnost týmové práce či organizační schopnosti zaměstnance.

Je běžnou praxí, že zaměstnavatelé vydávají tzv. reference, které jsou neformálním doplňkem pracovního posudku. Tyto reference mohou být písemné nebo ústní a často jsou vyžadovány novými zaměstnavateli. Na rozdíl od pracovního posudku a potvrzení o zaměstnání však nemají právní závaznost a jejich vydání není povinné. Přesto mohou významně ovlivnit budoucí pracovní uplatnění zaměstnance.

Nároky zaměstnance po skončení pracovního poměru

Po ukončení pracovního poměru má zaměstnanec několik zákonných nároků, které mu zaměstnavatel musí poskytnout. Mezi základní práva patří výplata poslední mzdy včetně všech příplatků a odměn, která musí být vyplacena v následujícím výplatním termínu po skončení pracovního poměru. Zaměstnavatel je rovněž povinen provést vyúčtování všech nevyčerpaných benefitů a případných dalších finančních závazků vůči zaměstnanci.

Velmi důležitým nárokem je proplacení nevyčerpané dovolené, pokud ji zaměstnanec nemohl vyčerpat do konce pracovního poměru. Náhrada za nevyčerpanou dovolenou se vypočítává z průměrného výdělku zaměstnance a musí být vyplacena společně s poslední mzdou. Zaměstnavatel nemůže zaměstnanci proplacení nevyčerpané dovolené odmítnout, jedná se o zákonný nárok.

V případě ukončení pracovního poměru výpovědí ze strany zaměstnavatele z organizačních důvodů nebo dohodou z těchto důvodů má zaměstnanec nárok na odstupné. Výše odstupného závisí na délce pracovního poměru - minimálně jeden průměrný měsíční výdělek při pracovním poměru kratším než jeden rok, dvojnásobek při trvání jeden až dva roky a trojnásobek při době delší než dva roky. V některých případech, například při výpovědi ze zdravotních důvodů, může být odstupné i vyšší.

Zaměstnavatel je povinen vydat zaměstnanci potvrzení o zaměstnání, tzv. zápočtový list. Tento dokument musí obsahovat informace o době trvání pracovního poměru, druhu vykonávané práce, dosažené kvalifikaci, odpracované době a další zákonem stanovené údaje. Bez tohoto dokumentu může mít zaměstnanec problémy při evidenci na úřadu práce nebo nástupu do nového zaměstnání.

Na žádost zaměstnance musí zaměstnavatel vystavit pracovní posudek, který hodnotí jeho práci, kvalifikaci a schopnosti. Tento posudek musí být vydán do 15 dnů od požádání, nejdříve však dva měsíce před ukončením pracovního poměru. Zaměstnanec má právo nesouhlasit s obsahem pracovního posudku a domáhat se jeho úpravy soudní cestou.

V případě, že zaměstnanec ukončil pracovní poměr kvůli porušení povinností ze strany zaměstnavatele, má právo na náhradu mzdy po dobu výpovědní doby. Může se také domáhat neplatnosti rozvázání pracovního poměru u soudu, a to ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy měl pracovní poměr skončit. V takovém případě je vhodné vyhledat právní pomoc a shromáždit všechny důkazy o porušení povinností zaměstnavatele.

Zaměstnanec má také právo na vydání všech osobních dokumentů a materiálů, které zaměstnavateli poskytl při nástupu nebo během pracovního poměru. Zaměstnavatel si nesmí ponechávat originály osobních dokladů ani jiných dokumentů, které zaměstnanci patří.