Nárok na pracovní volno při úmrtí
Když nás zasáhne ztráta blízkého člověka, potřebujeme čas na vyrovnání se s bolestí. V případě úmrtí manžela, druha nebo dítěte máme nárok na dva dny placeného volna plus další den na pohřeb. Je to těžké období a zákon pamatuje i na to, že někdy potřebujeme více času.
Přišli jste o rodiče nebo sourozence? V takovém případě máte právo na jeden den volna s náhradou mzdy a další den na pohřeb. Stejně to platí i pro úmrtí tchána, tchyně nebo švagrové. Pokud navíc zařizujete pohřeb, dostanete ještě jeden den navíc. U prarodičů nebo vnoučat (vlastních i partnerových) můžete čerpat den volna na pohřeb.
Tohle všechno platí i pro partnery žijící ve společné domácnosti, i když nejsou oddáni. Život píše různé příběhy a zákon to respektuje. Samozřejmě je potřeba doložit úmrtí - stačí parte nebo úmrtní list.
Někdy jsou dva nebo tři dny prostě málo. Ztráta blízkého člověka může vyvolat silnou stresovou reakci nebo psychické potíže. V takových případech vám může praktický lékař vypsat neschopenku. Není na tom nic divného - každý se s takovou situací vyrovnává jinak.
Během tohoto volna dostanete náhradu mzdy vypočítanou z vašeho průměrného výdělku. Někteří zaměstnavatelé nabízejí dokonce lepší podmínky - třeba delší volno nebo vyšší náhradu mzdy. Mají to uvedené ve vnitřních předpisech nebo kolektivní smlouvě.
Je dobré dát v práci co nejdřív vědět, co se stalo. Šéf musí ze zákona volno poskytnout, ale včasná domluva pomůže všem. Vždyť nikdo nemůže čekat, že v takové situaci budeme fungovat jako obvykle.
Délka volna podle příbuzenského vztahu
Když nás zasáhne ztráta blízkého člověka, potřebujeme čas na vyrovnání se s bolestí. Nejdelší volno, celých sedm pracovních dnů, dostaneme při úmrtí manžela, manželky nebo dítěte. To dává smysl, vždyť jde o nejbližší osoby v našem životě. Dva dny z toho máme na samotný pohřeb.
Život nám někdy připraví i těžké chvíle, kdy odejdou naši rodiče nebo sourozenci. V takové situaci máme nárok na den volna kvůli pohřbu. Pokud navíc pohřeb sami zařizujeme, dostaneme ještě jeden den navíc. Stejně to platí, když zemře prarodič nebo vnouče.
Pro vyřízení volna budeme potřebovat parte nebo úmrtní list. Jestli zařizujeme pohřeb, musíme to taky nějak doložit. Někteří zaměstnavatelé chtějí vidět i potvrzení o příbuzenském vztahu, ale to není tak časté.
Tohle volno nám šéf nemůže odmítnout, je to naše zákonné právo. Dostaneme za něj normální plat, jako kdybychom byli v práci. Některé firmy jsou dokonce vstřícnější a nabídnou delší volno nebo třeba i příspěvek na pohřeb. Někde mají i psychologa, který pomůže těžké chvíle zvládnout.
Když odejde vzdálenější příbuzný, jako teta nebo bratranec, záleží už na domluvě. Hodně firem ale chápe, že i taková ztráta bolí, a většinou se snaží vyjít vstříc.
V době, kdy truchlíme za zemřelého příbuzného, nás nemůžou vyhodit z práce. Je fajn vědět, že tohle volno se počítá jako odpracovaný čas. Každý rozumný zaměstnavatel by měl chápat, že se potřebujeme se ztrátou vyrovnat, a dát nám prostor vrátit se do práce vlastním tempem.
Doklady potřebné k uvolnění z práce
Když nás zasáhne ztráta blízkého člověka, poslední věc, na kterou máme myšlenky, je papírování. Bohužel i v takto těžkých chvílích musíme myslet na praktické záležitosti.
Nejdůležitějším dokumentem, který budete potřebovat pro zaměstnavatele, je úmrtní list. Ten dostanete na matrice v místě, kde k úmrtí došlo. Možná vám to přijde zvláštní, ale zaměstnavatel potřebuje mít kopii pro své záznamy - originál si samozřejmě necháváte vy.
Pokud vám zemřel někdo z nejbližší rodiny - maminka, tatínek, manžel nebo dítě - budete muset doložit i to, že jste skutečně příbuzní. K tomu slouží třeba rodný list nebo oddací list. Je to sice nepříjemné, ale bez těchto dokumentů to prostě nejde.
Dejte svému šéfovi co nejdřív vědět, co se stalo. Napište krátkou žádost o volno, kde uvedete, kdo zemřel a jak dlouho budete potřebovat být doma. Čím dřív to uděláte, tím lépe - v práci za vás musí někdo zaskočit.
Může se stát, že budete potřebovat i potvrzení o účasti na pohřbu. To vám dá pohřební služba nebo farář, pokud jde o církevní pohřeb. Je to sice nepříjemné, ale zaměstnavatel má právo si všechno ověřit.
U vzdálenějších příbuzných to může být složitější - třeba když zemře teta nebo bratranec. To pak musíte doložit více dokumentů, které ukážou, že jste opravdu příbuzní.
Jestli se necítíte psychicky dobře (což je v takové situaci naprosto pochopitelné), může vám doktor napsat neschopenku. Někdy prostě potřebujeme čas, abychom se s tou ztrátou nějak vyrovnali.
Všechny papíry doneste na personální co nejdřív - ušetří vám to pak spoustu běhání a stresu navíc. V téhle těžké době je lepší mít administrativu rychle z krku a moct se soustředit na to podstatné - vyrovnání se se ztrátou blízkého člověka.
Každá rodina má své bolesti a ztráty, ale právě v těchto těžkých chvílích je třeba se zastavit, zpomalit a dát si čas na smutek a vzpomínky. Nemoc duše je stejně důležitá jako nemoc těla.
Adéla Novotná
Výše náhrady mzdy během volna
Když nás zasáhne ztráta blízkého člověka, je dobré vědět, na jakou podporu máme v práci nárok. Zaměstnavatel vám musí poskytnout volno s náhradou mzdy, která odpovídá vašemu průměrnému výdělku.
Nejdelší volno dostanete při úmrtí nejbližších - dva dny plus den na pohřeb, pokud vám odejde manžel, manželka, druh, družka nebo dítě. Představte si, že potřebujete zařídit všechny nezbytnosti a zároveň se vyrovnat s bolestnou ztrátou - proto zákon myslí na to, abyste měli dostatek času.
Když ztratíte rodiče, sourozence (včetně jejich protějšků) nebo tchána či tchyni, máte nárok na jeden den volna. Pokud navíc zařizujete pohřeb, dostanete ještě další den. Po celou tuto dobu dostáváte svou obvyklou mzdu, jako byste byli v práci.
Výpočet náhrady je jednoduchý - vychází se z vaší průměrné mzdy za poslední čtvrtletí, včetně všech odměn a příplatků. Náhrada mzdy je váš zákonný nárok a zaměstnavatel vám ji nemůže odmítnout ani zkrátit.
Pro vyřízení stačí přinést úmrtní list nebo jiný doklad potvrzující úmrtí. Pokud organizujete pohřeb, může po vás zaměstnavatel chtít také potvrzení od pohřební služby.
Peníze dostanete v běžném výplatním termínu, daní se stejně jako normální mzda. Potřebujete-li více času na vyrovnání se se ztrátou, můžete si vzít neplacené volno nebo dovolenou. Někteří zaměstnavatelé dokonce nabízejí lepší podmínky než zákon - třeba delší placené volno.
Oznámení zaměstnavateli o úmrtí v rodině
Když nás zasáhne ztráta blízkého člověka, není lehké myslet na pracovní povinnosti. Každý zaměstnanec má ale v takové situaci nárok na volno, aby se mohl rozloučit a zařídit vše potřebné.
Víte, že při úmrtí nejbližších - partnera, dítěte nebo rodiče - máte automaticky nárok na tři dny placeného volna? Dva dny si můžete vzít na vyřízení nezbytností a jeden den na samotný pohřeb. U vzdálenějších příbuzných, jako jsou prarodiče nebo sourozenci, dostanete dva dny - jeden na zařizování a druhý na pohřeb.
Co udělat jako první? Jakmile to situace dovolí, zavolejte svému nadřízenému nebo zajděte na personální. Stačí krátce vysvětlit situaci a domluvit se na dalším postupu. Později budete potřebovat doložit parte nebo úmrtní list, ale to určitě počká.
Možná budete potřebovat více času na vyrovnání se se ztrátou. I to se dá řešit - můžete si vzít dovolenou nebo neplacené volno. Pokud vás situace zasáhne opravdu silně, váš praktický lékař vám může vypsat neschopenku. První tři dny vám zaplatí zaměstnavatel, pak nastupuje nemocenská od státu.
Každý prožívá smutek jinak a potřebuje různě dlouhou dobu na zpracování ztráty. Nebojte se proto otevřeně promluvit se zaměstnavatelem o tom, co právě potřebujete. Třeba budete muset zařídit pozůstalost nebo navštívit úřady - i na to máte právo si vzít volno.
Některé firmy nabízejí i psychologickou podporu v rámci benefitů. Je to citlivá záležitost a dobrý zaměstnavatel ví, že v takových chvílích potřebujete především podporu a pochopení. Vždyť jde o jednu z nejtěžších životních situací, která může člověka potkat.
Pracovní neschopnost z důvodu psychické zátěže
Když nám odejde někdo blízký, svět se na chvíli zastaví. Psychická zátěž po úmrtí v rodině může být natolik silná, že běžné fungování v práci je téměř nemožné. Naštěstí český zdravotní systém tohle chápe a umožňuje vzít si neschopenku i z psychických důvodů.
| Parametr |
Neschopenka při úmrtí v rodině |
| Délka volna |
2 dny |
| Nárok na náhradu mzdy |
100% průměrného výdělku |
| Nutnost potvrzení |
Úmrtní list nebo parte |
| Okruh rodinných příslušníků |
Manžel/ka, partner/ka, dítě, rodič, sourozenec, tchán/tchyně |
| Lhůta pro čerpání |
Bezprostředně po úmrtí |
| Právní úprava |
Zákoník práce §199 |
Každý z nás to prožívá jinak. Někdo nemůže spát, jiný se nedokáže soustředit, další se potýká s úzkostmi nebo se cítí jako v mlze. Ráno vstát, obléct se a fungovat v práci? To může být v takové situaci nad lidské síly.
Praktický lékař nebo psychiatr vám může vypsat neschopenku obvykle na dva až čtyři týdny. Prostě přijdete a upřímně popíšete, jak se cítíte. Není na tom nic divného - duševní zdraví je stejně důležité jako to tělesné.
První dva týdny dostáváte náhradu mzdy od zaměstnavatele, pak nastupují dávky od státu. A váš šéf? Ten nemá právo zpochybňovat důvody vaší neschopenky. Každý jsme jiný - někdo potřebuje čas pro sebe, jiný se raději ponoří do práce.
Během volna je dobré dodržovat doporučení lékaře. Možná vám pomůže terapie, někdy jsou vhodné léky na uklidnění, jindy stačí pravidelné procházky v přírodě. Hlavní je nebýt na to sám.
Nemusíte být hrdina a všechno zvládnout hned. Když si včas přiznáme, že potřebujeme pomoct, předejdeme mnohem větším problémům. Existují také různé podpůrné skupiny a organizace, které vám můžou pomoct projít těžkým obdobím. Život jde dál, ale každý potřebujeme svůj čas na zahojení ran.
Čerpání neplaceného volna po vyčerpání nároku
V těžkých chvílích, kdy nás zasáhne úmrtí v rodině, potřebujeme především čas. Čas na smutek, zařízení nezbytností a hlavně na to, abychom se mohli rozloučit s milovaným člověkem.
Základní zákonné volno nám dává dva dny při úmrtí manžela, partnera nebo dítěte, plus den na pohřeb. U rodičů je to den jeden a den na pohřeb. Jenže ruku na srdce - stačí to vůbec?
Když už vyčerpáme placené volno, můžeme požádat o neplacené. Není na něj sice automatický nárok, ale většina šéfů v takové situaci vyjde vstříc. Je přece lidské potřebovat více času. Jen nezapomeňte, že si během neplaceného volna musíte sami platit zdravotní pojištění.
Někdy je ztráta blízkého natolik zdrcující, že nejsme schopni pracovat. V takovém případě může doktor vypsat neschopenku kvůli akutní stresové reakci. První dva týdny dostanete náhradu od zaměstnavatele, pak nastupuje nemocenská.
Spousta firem naštěstí nabízí lepší podmínky, než stanovuje zákon. Mrkněte do firemních předpisů - třeba máte nárok na delší placené volno nebo můžete využít sick days.
Se zaměstnavatelem je nejlepší mluvit na rovinu. Řekněte mu, kolik času potřebujete, a navrhněte, jak předáte rozdělané úkoly. Žádost o neplacené volno nemusí být písemná, ale pro jistotu ji radši napište.
U delšího neplaceného volna myslete i na to, že se nezapočítává do dovolené ani důchodu. A nezapomeňte - každý truchlíme jinak a potřebujeme jiný čas. Není na tom nic špatného požádat o pomoc, když ji potřebujeme.
Pracovněprávní ochrana během volna při úmrtí
V případě úmrtí v rodině má zaměstnanec nárok na pracovní volno s náhradou mzdy, které je upraveno v zákoníku práce a nařízení vlády č. 590/2006 Sb. Tato ochrana zajišťuje zaměstnancům potřebný čas na vyrovnání se s úmrtím blízké osoby a zařízení nezbytných záležitostí. Při úmrtí manžela, manželky, druha, družky nebo dítěte má zaměstnanec nárok na pracovní volno s náhradou mzdy v délce dvou dnů a další den na účast na pohřbu. V případě úmrtí rodiče nebo sourozence zaměstnance, rodiče nebo sourozence jeho manžela či manželky má pracovník nárok na jeden den volna a další den k účasti na pohřbu.
Zaměstnavatel je povinen toto volno poskytnout bezodkladně po oznámení úmrtí. Není nutné předkládat klasickou neschopenku jako při nemoci, postačuje doložení úmrtního listu nebo parte. V některých případech může zaměstnavatel požadovat také potvrzení o účasti na pohřbu. Je důležité zmínit, že během tohoto volna je zaměstnanec chráněn před případným propuštěním stejně jako při pracovní neschopnosti.
Pokud zaměstnanec potřebuje více času na vyrovnání se se ztrátou nebo zařízení pozůstalostních záležitostí, může požádat o dovolenou nebo neplacené volno. V takových případech je běžnou praxí, že zaměstnavatelé vycházejí zaměstnancům vstříc a poskytují dodatečné volno nad rámec zákonných povinností. Někteří zaměstnavatelé mají dokonce ve svých vnitřních předpisech nebo kolektivních smlouvách zakotveny výhodnější podmínky pro tyto situace.
V případě psychických obtíží spojených s úmrtím blízké osoby může zaměstnanec navštívit lékaře, který může vystavit pracovní neschopnost z důvodu akutní stresové reakce nebo jiných psychických obtíží. Tato pracovní neschopnost se pak řídí standardními pravidly jako běžná nemocenská, včetně výplaty nemocenských dávek od 15. dne trvání pracovní neschopnosti.
Je třeba zdůraznit, že zaměstnavatel nesmí zaměstnance nijak penalizovat za čerpání tohoto volna a musí respektovat jeho právo na důstojné rozloučení s blízkou osobou. Během volna při úmrtí má zaměstnanec nárok na náhradu mzdy ve výši průměrného výdělku, což je významný rozdíl oproti běžné pracovní neschopnosti, kdy první tři dny nejsou propláceny vůbec.
Pro uplatnění nároku na volno při úmrtí je důležité informovat zaměstnavatele co nejdříve, ideálně ihned po události. Zaměstnavatel by měl být informován o předpokládané délce nepřítomnosti a termínu pohřbu. Veškerá dokumentace související s úmrtím by měla být předložena zaměstnavateli nejpozději do týdne od návratu do práce. Tato ochrana zaměstnanců v těžkých životních situacích je důležitým prvkem pracovního práva a pomáhá zachovat důstojnost a sociální jistoty pracujících v České republice.
Možnosti sociální podpory pro pozůstalé
V případě úmrtí blízké osoby se pozůstalí často ocitají v obtížné životní situaci, která může být spojena i s finančními problémy. Český sociální systém nabízí několik možností podpory, které mohou pomoci překlenout toto náročné období. Pracovní neschopnost z důvodu úmrtí v rodině je jednou z prvních možností, jak získat čas na vyrovnání se se ztrátou blízkého člověka. Ošetřující lékař může vystavit pracovní neschopenku až na dobu 14 dnů, během kterých má zaměstnanec nárok na náhradu mzdy od zaměstnavatele v prvních dvou týdnech pracovní neschopnosti.
Další významnou podporou je pohřebné, jednorázová dávka ve výši 5000 Kč, kterou vyplácí Úřad práce České republiky. Tuto dávku může získat osoba, která vypravila pohřeb nezaopatřenému dítěti nebo rodiči nezaopatřeného dítěte. Je důležité o tuto dávku požádat do jednoho roku od pohřbu a doložit potřebné dokumenty včetně faktury za pohřeb.
Vdovský a vdovecký důchod představuje další formu podpory, na kterou vzniká nárok po úmrtí manžela či manželky. Tento důchod je vyplácen po dobu jednoho roku od úmrtí partnera, přičemž za určitých podmínek může být vyplácen i dlouhodobě. Mezi tyto podmínky patří například péče o nezaopatřené dítě, invalidita třetího stupně nebo dosažení důchodového věku.
V případě úmrtí živitele rodiny mohou pozůstalí požádat také o sirotčí důchod, který náleží nezaopatřeným dětem. Podmínkou je, že zemřelý rodič byl poživatelem starobního nebo invalidního důchodu, nebo ke dni smrti splnil podmínku potřebné doby pojištění pro nárok na invalidní důchod nebo podmínky nároku na starobní důchod.
Sociální systém pamatuje i na mimořádné situace prostřednictvím dávek hmotné nouze. Pozůstalí mohou požádat o mimořádnou okamžitou pomoc, pokud se ocitnou v situaci, kdy nemají dostatek prostředků na úhradu nezbytných nákladů. Tato dávka může pomoci například s úhradou nákladů spojených s pohřbem nebo překlenutím období, než budou vyřízeny ostatní dávky.
Pro zaměstnance je také důležité vědět, že zákoník práce stanovuje nárok na pracovní volno s náhradou mzdy při úmrtí rodinného příslušníka. V případě úmrtí manžela, partnera nebo dítěte má zaměstnanec nárok na dva dny pracovního volna a další den na účast na pohřbu. Při úmrtí rodiče, sourozence, tchána nebo tchyně má nárok na jeden den volna a další den na účast na pohřbu.
Pozůstalí by neměli zapomínat ani na možnost využít psychologickou podporu, kterou často nabízejí neziskové organizace nebo specializovaná poradenská centra. Některé služby jsou poskytovány zdarma nebo za symbolický poplatek. Komplexní podpora v době truchlení je klíčová pro zdravé zpracování ztráty a návrat do běžného života.
Termíny pro vyřízení dokumentace
V případě úmrtí v rodině je nutné dodržet stanovené termíny pro vyřízení veškeré potřebné dokumentace. Pracovní neschopnost neboli neschopenku je třeba vyřídit bezodkladně, nejpozději do tří pracovních dnů od začátku nepřítomnosti v zaměstnání. Praktický lékař může vystavit neschopenku zpětně, ale pouze v odůvodněných případech. Při úmrtí blízké osoby je tato situace považována za závažný důvod, proto by neměl být problém s jejím zpětným vystavením.
Zaměstnanec musí informovat svého zaměstnavatele o pracovní neschopnosti neprodleně, ideálně v den, kdy k úmrtí došlo nebo se o něm dozvěděl. Komunikace může proběhnout telefonicky, prostřednictvím SMS nebo e-mailem. V případě úmrtí v rodině má zaměstnanec nárok na pracovní volno s náhradou mzdy, přičemž délka tohoto volna se liší podle vztahu k zemřelému. U manžela, manželky, druha, družky nebo dítěte se jedná o dva dny pracovního volna plus jeden den na účast na pohřbu.
Pro vyřízení úmrtního listu je stanovena zákonná lhůta 30 dnů od oznámení úmrtí matričnímu úřadu. Tento dokument je klíčový pro další administrativní úkony spojené s úmrtím v rodině. Pozůstalí by měli počítat s tím, že některé instituce mohou vyžadovat originál nebo ověřenou kopii úmrtního listu, proto je vhodné si nechat vystavit více exemplářů.
V souvislosti s pracovní neschopností je důležité dodržet také termíny pro předávání dokumentace mezi lékařem, zaměstnancem a zaměstnavatelem. Lékař vystaví elektronickou neschopenku, která je automaticky odeslána na ČSSZ a zaměstnavateli. Pokud by došlo k technickým problémům, je nutné doručit papírovou verzi do tří dnů.
Při vyřizování pozůstalostního důchodu je třeba podat žádost nejpozději do jednoho roku od úmrtí, aby byl důchod přiznán ode dne úmrtí. Po této lhůtě může být důchod přiznán pouze od data podání žádosti. Pro vyřízení pohřebného je stanovena lhůta tří měsíců od konce kalendářního měsíce, ve kterém byl pohřeb vypravený.
V případě dědického řízení není stanovena přesná časová lhůta pro jeho dokončení, jelikož doba trvání závisí na složitosti případu a součinnosti všech zúčastněných stran. Notář však obvykle zahájí řízení do jednoho měsíce od obdržení podnětu od soudu. Je důležité mít na paměti, že některé instituce, jako například banky nebo pojišťovny, mohou mít své vlastní lhůty pro vyřízení pozůstalostní agendy, proto je vhodné se s nimi spojit co nejdříve.
