Televizní poplatky v roce 2024: Na jaké změny se připravit

Historie televizních a rozhlasových poplatků v ČR

Když si vzpomenete na staré černobílé televizory s anténou na střeše, možná vás napadne, jak se vlastně televizní vysílání u nás vyvíjelo. Všechno to začalo v roce 1953, kdy se na obrazovkách objevily první pravidelné televizní přenosy. Tehdy stál měsíční poplatek pouhých 15 korun - to si dneska ani nedovedeme představit, co?

Pamatujete si ještě na ty časy, kdy se v každé domácnosti platilo přes SIPO? Celá desetiletí se částka prakticky neměnila. V šedesátých letech jste za televizi zaplatili 25 korun a za rádio 15 korun měsíčně. To bylo období, kdy televizor byl skutečnou vzácností a lidé se scházeli u sousedů na večerní vysílání.

Pak přišla revoluce a s ní velké změny. Od roku 2008 platíme za televizi 135 korun a za rozhlas 45 korun měsíčně. Když se nad tím zamyslíte, je to vlastně docela zajímavé - zatímco ceny všeho ostatního letí nahoru, koncesionářské poplatky zůstávají už 15 let stejné.

Dneska už naštěstí nemusíte chodit nikam s penězi v hotovosti. Můžete si vybrat způsob platby, který vám nejvíc vyhovuje - třeba trvalý příkaz z účtu. A co je fajn - některé skupiny lidí, jako třeba senioři s nízkým důchodem nebo těžce zdravotně postižení, nemusí platit vůbec.

Zajímavé je, že poplatek musíte platit, i když se na televizi díváte jen občas nebo vůbec. Stačí, že máte doma přijímač. V době internetu a streamovacích služeb to možná zní trochu zastarale, že? Některé země už proto hledají modernější způsoby financování veřejnoprávních médií. Jak to bude u nás? To se teprve uvidí.

Zákonná povinnost platit koncesionářské poplatky

Platíte koncesionářské poplatky? Většina z nás ano, ale málokdo vlastně ví, proč a jak to celé funguje. Za televizi zaplatíme měsíčně 135 korun, za rádio 45 korun - to jsou částky, které už roky zůstávají stejné.

Možná vás překvapí, že nezáleží na tom, jestli se díváte na klasickou televizi nebo streamujete přes internet. Podstatné je, že máte zařízení, které umí přijímat televizní nebo rozhlasové vysílání. Takže ano, týká se to i vašeho notebooku nebo tabletu.

Dobrou zprávou je, že v jedné domácnosti platíte jen jeden poplatek za televizi a jeden za rádio. Nezáleží na tom, kolik obrazovek nebo rádií máte doma - důležité je, že jste jedna domácnost. To už se vyplatí, co říkáte?

Jsou mezi námi ale ti, kteří platit nemusí. Třeba nevidomí, neslyšící nebo lidé v těžké finanční situaci. To dává smysl, ne? Pro firmy to funguje jinak - ty musí platit za každý přijímač, pokud ho aktivně používají. Prodejci elektroniky ale nemusí platit za zboží určené k prodeji.

A co když nezaplatíte? Můžete se dostat do pěkné kaše. Česká televize a rozhlas můžou naúčtovat penále až 10 tisíc korun. A věřte, že předání případu inkasní agentuře není nic příjemného.

Možná si říkáte, k čemu to vlastně je. Představte si to jako společnou kasičku na kvalitní zprávy, dokumenty, vzdělávací pořady a kulturu. Díky těmto penězům můžou Česká televize a Český rozhlas fungovat nezávisle, bez tlaku politiků nebo inzerentů.

Je to vlastně taková společenská dohoda - všichni přispějeme trochou, aby mohla existovat svobodná média pro všechny. Když to takhle vezmete, těch pár stovek měsíčně už nevypadá tak hrozně, že?

Aktuální výše měsíčních poplatků

Každý měsíc nám přistane složenka na televizní poplatek 135 Kč a rozhlas za 45 Kč. Jasně, někdy si říkáme, proč to vlastně platíme, když máme Netflix nebo Spotify. Ale tak to prostě je - každá domácnost s televizí nebo rádiem musí přispívat na veřejnoprávní média.

Naštěstí nemusíte platit za každou televizi v bytě zvlášť. Máte třeba telku v obýváku a druhou v ložnici? Stačí jeden poplatek. U firem je to jinak - ty platí za každý přijímač samostatně.

Některým lidem stát vyšel vstříc a nemusí platit vůbec. Týká se to hlavně nevidomých, neslyšících nebo těžce zdravotně postižených. Taky když máte opravdu nízký příjem, můžete být od poplatků osvobozeni.

Platit můžete různě - většina z nás to má nastavené přes SIPO, protože je to nejjednodušší. Můžete poslat i větší částku dopředu třeba na půl roku, ale žádnou slevu za to nečekejte. A pozor na zpožděné platby - penále je 1 % měsíčně, což se může rychle nasčítat.

Pamatujte, že se musíte sami přihlásit k poplatkům, když si pořídíte televizi nebo rádio. Máte na to 15 dní. Stejně tak když se třeba stěhujete nebo už přijímač nemáte, je potřeba dát vědět.

Teď se hodně mluví o zdražování poplatků. Česká televize i rozhlas argumentují, že všechno je dražší - od výroby pořadů až po elektřinu. Ale bez souhlasu parlamentu se nic měnit nebude, takže uvidíme, jak to dopadne.

Když nezaplatíte, ČT a ČRo to zjistí - mají přehled o všech poplatnících. A věřte, že dlužné částky umí vymáhat docela důrazně, klidně i přes exekutora. Takže je lepší platit včas a vyhnout se zbytečným problémům.

Osvobození od placení poplatků

Platit, nebo neplatit televizní a rozhlasové poplatky? Tahle otázka trápí spoustu z nás. Dobrou zprávou je, že někteří lidé jsou od placení úplně osvobozeni. Pojďme si říct, kdo má na tohle osvobození nárok.

Znáte ten pocit, když se každý měsíc díváte do peněženky a počítáte každou korunu? Pokud váš příjem nedosahuje 2,15násobku životního minima, máte nárok na osvobození. Stačí jen napsat žádost a doložit potřebné papíry. Jednoduché, ne?

Život s hendikepem není jednoduchý, proto jsou držitelé průkazů ZTP a ZTP/P od poplatků taky osvobozeni. Platí to ale jen pro byt nebo dům, kde skutečně bydlí - když se přestěhují, musí to nahlásit.

Co naši senioři v domovech důchodců? Ti se nemusí o nic starat - celé zařízení platí jeden poplatek za všechny. Stejně to funguje i v nemocnicích a léčebnách pro dlouhodobě nemocné.

A co když jste diplomat? Tady platí pravidlo jak ty mně, tak já tobě. Když vaše země odpustí poplatky českým diplomatům, vy je taky platit nemusíte.

Pozor ale na jednu důležitou věc - osvobození není napořád. Musíte ho obnovovat. Když se vaše situace změní - třeba se přestěhujete nebo vám vyprší průkaz ZTP - je potřeba dát vědět.

A ještě jedna věc, kterou si spousta lidí plete: osvobození se týká jen koncesionářských poplatků. Netflix, HBO nebo kabelovku si musíte zaplatit tak jako tak.

Nevíte si rady? Ozvěte se České televizi nebo Českému rozhlasu. Mají tam šikovné lidi, kteří vám se vším pomůžou a všechno vysvětlí tak, že tomu budete rozumět.

Poplatky za televizi a rozhlas jsou jako daň z informací - platíme za právo být součástí společnosti, která sdílí stejný příběh.

Květoslav Němec

Způsoby úhrady koncesionářských poplatků

Platíte koncesionářské poplatky a nevíte, jak na to? Nejjednodušší je platit přes SIPO - jednou to nastavíte a pak už se nemusíte o nic starat. Každý měsíc se vám automaticky strhne 135 Kč za televizi a 45 Kč za rádio spolu s ostatními pravidelnými platbami.

Nechcete SIPO? Žádný problém. Můžete si zařídit trvalý příkaz z účtu a mít tak všechno pod kontrolou. Dokonce si můžete vybrat, jestli chcete platit měsíčně, čtvrtletně nebo třeba rovnou na celý rok dopředu. Stačí jen nezapomenout na správný variabilní symbol, který dostanete při registraci.

Pro babičky a dědečky, nebo když prostě radši platíte osobně, je tu možnost zajít na kteroukoliv poštu a zaplatit tam v hotovosti. Vezměte si s sebou doklad o registraci nebo aspoň ten variabilní symbol a je to vyřízené.

Máte firmu nebo podnikáte? Pak oceníte možnost hromadné platby za více přijímačů najednou. Ušetříte čas i papírování, když budete platit třeba jen čtyřikrát do roka.

Potřebujete změnit způsob platby? Stačí dát vědět České televizi nebo Českému rozhlasu - můžete vyplnit formulář na webu, zavolat jim nebo poslat dopis. Jen to nenechávejte na poslední chvíli, ať se vyhnete zbytečným problémům.

Pozor na zapomínání plateb! Za každý započatý měsíc prodlení naskakuje penále 1 % z dlužné částky. A kdyby došlo na soud? To už by vás vyšlo pěkně draho.

Pro moderní lidi je tu online portál, kde máte všechno pěkně pohromadě - platby, kontakty i možnost změn. Stačí pár kliknutí a máte přehled o všem důležitém.

Kontrola a evidence plátců

Platíte televizi? Možná si říkáte, že vás nikdo nekontroluje, ale opak je pravdou. Česká televize a rozhlas mají přehled o každém, kdo má doma zavedenou elektřinu. Jak to? Jednoduše - energetické společnosti jim musí poskytovat údaje o svých zákaznících.

Představte si, že už roky neplatíte poplatky a najednou vám přijde dopis. V něm najdete výzvu k doplacení až tří let zpětně. To může pěkně zahýbat s rodinným rozpočtem! A když připočtete možné penále, které může být až dvojnásobné, může jít o pořádný zásah do peněženky.

Znáte ten moment, kdy někdo zazvoní u dveří? Může to být i kontrolor z České televize nebo rozhlasu. Mají právo přijít a zkontrolovat, jestli máte doma televizi nebo rádio. Pokud je pošlete pryč nebo odmítnete spolupracovat, hrozí vám pokuta až 10 tisíc korun. A nezapomeňte - není důležité, jestli se díváte na ČT nebo posloucháte Radiožurnál. Stačí, že máte přístroj, který to umožňuje.

Systém je dnes už hodně chytrý. Každý plátce má svůj variabilní symbol a počítače automaticky hlídají, kdo platí a kdo ne. Když se přestěhujete nebo koupíte další televizi do ložnice, máte měsíc na to, abyste to nahlásili.

Speciální pravidla platí třeba pro hotely a penziony - ty musí platit podle počtu pokojů s televizí. Firmy zase platí za každou televizi zvlášť, zatímco v běžné domácnosti stačí jeden poplatek pro všechny přijímače.

Celý systém se neustále vylepšuje a modernizuje. Vždyť poplatky jsou hlavním zdrojem peněz pro veřejnoprávní média. A když někdo dlouhodobě neplatí? Pak nastupují vymahačské agentury nebo právníci.

Sankce za neplacení poplatků

Každý z nás to zná - účty se musí platit, a koncesionářské poplatky nejsou výjimkou. Neplatiči si zahrávají s ohněm, protože následky mohou být opravdu nepříjemné. Představte si, že vám najednou přistane ve schránce upomínka s částkou navýšenou o tučné penále - až 5 tisíc za televizi nebo 500 korun za rádio.

Myslíte, že vás Česká televize nebo rozhlas neodhalí? Omyl. Jejich systém je důmyslnější, než si možná myslíte. Pravidelně procházejí seznamy odběratelů elektřiny a hledají domácnosti, které sice mají televizi, ale neplatí. A když vás nachytají? Můžou vám naúčtovat poplatky až tři roky zpětně. To už se pak bavíme o pěkně vysoké sumě.

Nejdřív přijde upomínka, pak druhá... Pokud se stále tváříte, že se nic neděje, věc se může pořádně zamotat. Exekuce není žádná legrace - kromě původního dluhu zaplatíte právníky, exekutora a všechny další náklady. To už se opravdu prodraží.

Zvlášť velký průšvih si koledujete, když se snažíte systém nějak přechytračit nebo lžete o tom, že televizi nemáte. Kontroloři mají právo přijít k vám domů a přesvědčit se na vlastní oči. A pokud vás nachytají při lži? Pak se připravte na extra vysokou pokutu.

Nejjednodušší je prostě hrát podle pravidel. Když si pořídíte novou televizi nebo rádio, přihlaste je. Plaťte včas měsíční poplatky a když se něco změní - třeba se stěhujete - dejte vědět. Máte pocit, že něco nesedí? Radši zavolejte a vyřešte to hned, než se z toho vyklube větší problém.

Pár stovek měsíčně za televizi a rozhlas je pořád lepší než tisícové pokuty a problémy s exekutorem, nemyslíte?

Využití vybraných peněz veřejnoprávními médii

Veřejnoprávní média u nás nejsou jen tak ledajaká instituce - jsou to naši každodenní společníci. Když zaplatíte koncesionářský poplatek, přispíváte vlastně na pořádný kus české kultury. Však to znáte - večer si pustíte Události, v neděli si vychutnáte nový český film nebo si při řízení posloucháte Radiožurnál.

Česká televize i Český rozhlas hospodaří s našimi penězi jako správní hospodáři. Však taky musí - každá koruna se počítá a kontroluje. Vzpomeňte si třeba na poslední zimní olympiádu - to bylo něco, co? Takové přenosy něco stojí, stejně jako třeba oblíbené večerníčky pro naše nejmenší nebo investigativní reportáže.

V posledních letech se hodně investovalo do moderních technologií. Pamatujete na doby, kdy byla televize jen v obyčejném rozlišení? Dnes už běží všechno v HD kvalitě, a to není samo sebou. Rozhlas nezůstává pozadu - digitální vysílání je už standardem a aplikace v mobilu vám přehraje, co jste nestihli.

Naše veřejnoprávní média nejsou jen o Praze - máme tu síť regionálních studií, která přinášejí zprávy přímo z vašeho kraje. V Ostravě, Brně nebo třeba v Plzni - všude sedí redaktoři, kteří znají místní problémy a informují o nich.

Za kvalitním vysíláním stojí stovky lidí - od kameramanů přes zvukaře až po moderátory. A nezapomínejme na původní tvorbu - české filmy, seriály nebo rozhlasové hry, které by bez podpory veřejnoprávních médií možná nikdy nevznikly.

Důležitou součástí práce je i ochrana našeho kulturního pokladu. Staré filmové pásky a nahrávky se digitalizují, aby se zachovaly pro příští generace. Vždyť kolik vzpomínek máme spojených třeba s legendárními televizními inscenacemi nebo rozhlasovými pohádkami?

Srovnání poplatků s ostatními zeměmi EU

Platíme za televizi a rozhlas v Česku málo, nebo moc? Podívejme se, jak jsme na tom ve srovnání s ostatními evropskými zeměmi. Za televizi u nás dáme 135 korun měsíčně a za rádio 45 korun - to není zrovna majlant, když se rozhlédneme kolem.

Typ poplatku	Měsíční částka (Kč)	Roční částka (Kč)
Televizní poplatek	135	1620
Rozhlasový poplatek	45	540
Celkem za TV + rozhlas	180	2160

To ve Švýcarsku by nás trefil šlak - tam si měsíčně připraví skoro 1200 korun! Dánové nejsou daleko za nimi s 900 korunami a Rakušané platí cirka 700 korun. Němci to vyřešili šalamounsky - celá domácnost platí asi 450 korun za oboje.

Zajímavý přístup mají ve Finsku, kde výše poplatku závisí na tom, kolik vyděláváte. Není to vlastně fér? Kdo má víc, přispěje víc. Holanďani to zase vzali z gruntu - poplatky úplně zrušili a platí to rovnou ze státní kasy. Stejně to dělají i v Estonsku.

Nejpodobnější systém jako my mají naši východní sousedé na Slovensku, ale platí o něco míň - asi 120 korun za televizi. V Polsku sice mají nastaveno 160 korun, ale vybírání poplatků tam dost vázne. Představte si, že platí jen 65 % lidí, zatímco třeba v Německu nebo Rakousku je to přes 95 %!

Italové přišli s fištrónem - poplatek přihodili k účtu za elektřinu a najednou se výběr zázračně zlepšil. U nich to dělá asi 250 korun měsíčně. Britové, i když už nejsou v EU, pořád slouží jako zajímavý příklad - za BBC tam vysázejí 420 korun měsíčně.

Celá Evropa teď řeší, jak systém poplatků posunout do 21. století. Některé země už mluví o tom, že by se mělo platit i za streamování a mobily. Švédové například nedávno celý systém překopali, aby nebyl vázaný jen na klasickou televizi.

Když to vezmeme kolem a kolem, naše poplatky patří k nejnižším v EU, zvlášť když započítáme, co si za ty peníze v různých zemích můžete koupit. Není divu, že se čím dál častěji ozývají hlasy volající po zvýšení - však kvalitní veřejnoprávní média něco stojí, ne?

Plánované změny výše poplatků

Konečně se něco děje s televizními a rozhlasovými poplatky! Od ledna 2025 nás čeká zvýšení - za televizi zaplatíme 160 Kč místo současných 135 Kč měsíčně, rozhlas poskočí z 45 na 55 korun. Však už byl taky nejvyšší čas, vždyť naposledy se poplatky měnily v roce 2008. To byl ještě iPhone novinkou a o Netflixu jsme ani neslyšeli.

Pamatujete, jak jsme dřív všichni seděli u televize v určitý čas, abychom nepropásli oblíbený pořad? Dnes je situace úplně jiná. Mladí koukají na iPadech, starší generace objevuje internetové vysílání. Proto se mění i pravidla - platit budou muset i ti, kdo sledují vysílání přes internet nebo v mobilu. Dává to smysl, ne?

Zajímavé je, že se myslí i na ty, kteří to nemají finančně jednoduché. Sociálně slabší skupiny budou mít možnost požádat o osvobození od poplatků. A co firmy? Ty větší, s více pobočkami, si připlatí víc než malí podnikatelé - konečně spravedlivější systém.

Důležitou novinkou je automatická valorizace každé tři roky podle inflace. Nebudeme tak muset čekat dalších 15 let na úpravu částky. Česká televize i rozhlas už nějakou dobu hospodaří se schodkem, a bez těchto změn by musely škrtat v programech a kvalitě vysílání.

Celý systém se zmodernizuje - propojí se databáze, zjednoduší se platby. Žádné složenky a papírování, všechno půjde vyřídit online. Konečně 21. století! A neplatiči? Ti budou mít život o něco těžší, systém je snáz odhalí.